Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Víkend na chalupě

23. 4. 2007

Konečně na Benecku...

V pátek jsem se vydali na výlet na Benecko, kde máme chalupu. Celý týden předtím, jsem se na Benecko hrozně moc těšila, protože jsem tam nebyla celé dva roky, což je poněkud dlouhá doba. Měla jsem naplánováno, že se vydáme na výlet na Žalý, že se zajedeme podívat na koně, půjdeme se projít na Rovinku, ale ono bylo nakonec nějak málo času. V sobotu ráno jsem se rozhodla, že půjdu vytahat staré chrastí ze zahrádky, které mělo chránit kytky před mrazem, protože ostatní ještě spali. Nakonec mě napadlo, že by bylo docela vhodné v chalupě zatopit a udělat těm mým dvěma zlatíčkům, taťkovi a Milošovi, snídani. Jenže něž jsem stihla jenom tohle udělat, tatínek už byl vzhůru. Proto mi navrhnul, že mi půjde s tou zahrádkou pomoct, než se vydá na stříhání smrčků. Doufala jsem, že to stihneme dřív, než se probudí Miloš, protože jsem se poté chtěla věnovat jenom jemu a vyrazit s ním někam na výlet. Ale chyba lávky. Nestihla jsem to :-). Nechtěla jsem, aby nám musel Miloš pomáhat, spíš jsem ho chtěla vytáhnout na chalupu, proto, aby si odpočinul od Prahy, vyspal se a nadýchal čerstvého vzduchu. Můj plán se nevydařil. Celé to skončilo tak, že nám Miloš začal velmi aktivně pomáhat. Jsem ráda, že nám pomohl, protože šla práce rychleji od ruky, ale to potom znamenalo jediné - ve třech se toho stihne víc udělat. Takže místo slibovaného výletu, jsme akorát odpoledne zajeli do Vrchlabí na nákup s tím, že večer budeme dělat táborák. Alespoň nějaká zábava místo práce. Byla jsem na sebe trošku naštvaná, že jsem tam nechala Miloše tolik makat, místo odpočinku, jenže to jsem ještě nevěděla, co nás čaká po nedělním výletu na Žalý. Poté, co jsem se z výletu vrátili, jsem měla pocit, že se táta rozhodl posekat celé smrčky a tudíž bylo jasné, že mu budeme muset opět pomoci. Nakonec jsem všichni dřeli do padnutí. V 6 jsme nasedli do auta a já o to radostněji, že se po cestě domu vyspím. Nevyspala jsem se... Táta měl evidentně potřebu komunikovat, aby za volantem neusnul, protože byl stejně unavený jako my ostatní, takže mi nezbylo nic jiného, než zůstat vzhůru a kontrolovat, aby neusnul. Zato Miloš vypadal docela zničeně. Bylo mi ho líto. Chtěla jsem pro něj připravit víkend plný odpočinku a místo toho nám jen pomáhal. Achjo. Asi mu to budu muset nějak vynahradit. Zlatíčko, promiň mi to :-(. Je mi to líto.

 

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář