Dárek k narozeninám
Co bys chtěla k narozeninám?
Tak tuto otázku mi za posledních několik dní položila obrovská spousta lidí. Ale co na ni odpovědět, když má člověk pocit, že má vše, co by si přál? Blíží se mé 18. narozeniny, ale já opravdu nevím, co bych chtěla za dárek. Ano, přála bych si nekonečně mnoho lásky pro všechny lidi, protože život bez lásky je velmi chudý. Jenže jak zařídit tento dárek? Mám spoustu tajných přání, ale ne takových, které si člověk může koupit za peníze. Chtěla bych, aby byla naše rodina pospolu a nikdy se nerozdělila. Přála bych si, aby byli všichni zdraví a spokojení. A mým největším přáním je, abych byla šťastná s mým přítelem, protože on je ten nejlepší človíček pod sluncem, mimo mé rodinky, a hlavně, aby byl šťastný i on se mnou, což je pro mě to nejdůležitější.
Nevím, když už mě něco přeci jen napadne, tak jsou to samé hlouposti. Nakonec stejně všichni prohlásí, že mi dají nějakou tu korunu a já si za ni koupím to, co se mi bude líbit a vše bude vyřešeno. A vlastně, proč ne? Možná je to to nejlepší, co můžu dostat, než se potom snažit nasadit umělý usměv nad dárkem, který je člověku ve finále úplně k ničemu.
Každopádně můj přítel mi vymyslel úžasný dárek k mým 18. narozeninám - cestu do Paříže.
Prý je to takový předčasný dárek k mým narozeninám. No, není to roztomilé? Udělal mi tím obrovskou radost.Takže tento čtvrtek balím tašku a odjíždím až do neděle do Paříže s mým přítelem, kamarádem a kamarádkou. Nemůžu se dočkat! Celou dobu přemýšlím nad tím, jaké to tam bude... Paříž - město všech zamilovaných. Začínám se bát, abych nakonec nebyla zklamaná, ale už jen myšlenka toho, že mě čeká výhled z hotelového pokoje na Eiffelovu věž, mám pocit, že zklamaná snad ani být nemohu, ať se stane cokoliv. Jediné co mi teď ještě zbývá je, přetrpět několik písemných prací - z angličtiny, matematiky, italštiny, chemie, základů společenských věd, zeměpisného semináře - a nakonec zkoušení z českého jazyka. Že toho není málo během tří dnů jsem si všimla poměrně rychle. Ale co... Člověku to alespoň rychleji uteče, když ho "drží" při životě tak příjemná myšlenka na Francii.
Tak tedy, ať žije Paříž!