Karel Čapek - Krakatit
Karel Čapek (1890-1938)
Životopis
Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Byl českým spisovatelem, novinářem, dramatikem, filosofem, překladatelem a fotografem.
Narodil se sice v Malých Svatoňovicích, brzy se však s rodiči přestěhoval do Úpice. Studoval gymnázium v Hradci Králové, odkud musel přestoupit do Brna. Roku 1915 ukončil studium na filosofické fakultě v Praze, poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži.
Pro svou nemoc nebyl odveden do armády a nemusel se účastnit bojů v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn.
Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině, brzy však přešel k novinařině. Působil jako redaktor v několika časopisech: Národních listech (1917–1921), Nebojsa (1918–1920), Lidových novinách (od r. 1921).
V letech 1921–1923 byl dramaturgem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl předsedou Československého PEN klubu.
Ke konci života se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou, manželství ale pravděpodobně nebylo šťastné.
Po Mnichovské dohodě a Benešově opuštění této země (1938) se stal terčem politických útoků.
Poslední tři roky svého života prožil ve Staré Huti u Dobříše. Dnes je zde jeho památník.
Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen řád T. G. Masaryka.
Byl mimořádně dobrým amatérským fotografem, o čemž vedle známých fotografií v Dášence svědčí řada dalších dochovaných snímků včetně portrétů známých osobností. Paradoxně - amatér Karel Čapek byl autorem nejprodávanější fotografické publikace období první republiky. Dášenka čili Život štěněte z roku 1933 vyšla v několika desítkách vydání.
Méně známá je jeho záliba v etnické hudbě, vyrostlá ze zájmu o cizí kultury vůbec. Patřil mezi přední sběratele.
Literární tvorba
Próza:
Zářivé hlubiny (1916)
Boží muka (1917)
Krakonošova zahrada (1918)
Kritika slov (1918)
Trapné povídky (1921)
Továrna na absolutno (1922)
Krakatit (1922, zfilmováno v r. 1948)
O nejbližších věcech (1925)
Skandální aféra Josefa Holouška (1927)
Povídky z jedné kapsy (1929)
Povídky z druhé kapsy (1929)
Zahradníkův rok (1929)
Marsyas čili na okraj literatury (1931)
Apokryfy (1932)
O věcech obecných čili Zoon politikon (1932)
Hordubal (1933, zfilmováno v r. 1937)
Povětroň (1934)
Obyčejný život (1934)
Válka s mloky (1936)
První parta (1937, zfilmováno v r. 1959)
Život a dílo skladatele Foltýna (1939)
Drama:
Lásky hra osudná (napsáno 1910)
Loupežník (1920, zfilmováno v roce 1931)
Rossumovi Univerzální Roboti 1(920)
Ze života hmyzu (1921)
Věc Makropulos (1922, zhudebněno L. Janáčkem)
Adam stvořitel (1927)
Bílá nemoc (1937, zfilmováno roku 1937)
Matka (1938)
Cestopisy:
Italské listy (1923)
Anglické listy (1924)
Výlet do Španěl (1930)
Obrázky z Holandska (1932)
Cesta na sever (1936)
Pro děti:
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek (1932)
Dášeňka čili Život štěněte (1933)
Filozofická díla:
Pragmatismus čili Filosofie praktického života (1918)
Překlady:
Francouzská poezie nové doby (1920)
Politická díla:
Hovory s TGM (1928–1935, 3 svazky)
Krakatit (román)
Obsah
Vědci Ing. Prokopovi se podaří vynalézt novou výbušninu Krakatit, která v laboratoři z ničeho nic vybuchne a zraní ho. Snaží se dostat domů a po cestě potká svého známého ze studií Tomeše. Prokop je velmi vyčerpaný. Tomeš si všimne, že Prokop není zdravý a proto ho odvede k sobě domů, aby ho ošetřil. Prokop, protože je omámený výbuchem Krakatitu, mu prozradí část chemického vzorce k výrobě výbušniny. Po probuzení si vzpomíná, že Tomešovi něco vyzradil a začíná toho litovat, uvědomuje si, že by toho mohl Tomeš zneužít. Tomeš mezitím odjel do Týnce za svým otcem. K Tomešovi domů přijde žena, která mu musí nutně předat balíček. Prokop se nabídne, že mu balíček předá a vydává se za ním do Týnce. V Týnci však Tomeše nenachází. Prokop se vyčerpáním zhroutí a proto ho otec Tomeše, který je doktorem, ošetří. Upadá do bezvědomí, dostává zánět mozkových blan. Prokopa ošetřuje dcera doktora Andula, kterou si velmi oblíbí. Po uzdravení pomáhá starému Tomešovi v lékárně. Prokop, který chová lásku k výbušninám, neodolá a jednu si vyrobí. Výbuch mu utrhne kus prstu. Starý Tomeš ho kvůli této události vyhání z laboratoře. Prokop úplně zapomene na Tomeše a Krakatit. Vrací se do Prahy, kde zjistí, že mu někdo vykradl jeho laboratoř a že mu zmizel Krakatit. Dojde mu, že tajemství o výrobě Krakatitu bylo prozrazeno .V laboratoři se setkává s doktorem Carsonem. Carson mu nabízí mnoho peněz, když s ním Prokop pojede do jeho laboratoře studovat Krakatit. Prokop odmítá, protože si uvědomuje nebezpečí, které by mohl Krakatit způsobit například ve válce. Carson mu sděluje své objevy ohledně Krakatitu a že se setká s Tomešem. Prokop nakonec souhlasí a odjíždí do švýcarského Balttinu. Tam zjistí, že se nejedná o malou laboratoř, ale o velký areál hlídaný armádou. Když zjistí, že zde Tomeš není, chce odjet, ale bohužel je donucen násilím zůstat a prozradit tajemství Krakatitu. Prokop se pokusí o útěk, ale marně. Prokop se časem zamiluje do princezny Willie. Po delší době princezna vyveze Prokopa do Itálie, kde se setkává s Daimonen, který odváží Prokopa k lidem, kteří chtějí zničit svět. Zfanatizovaní lidé ukazují Prokopovi, že mají Krakatit. Schránka s výbušninou se rozbije a lidé zpanikaří. Daimon s Prokopem utíkají k radiostanici. Daimon na dálku vyšle signál a Krakatit vybuchne.
Charakteristika knížky
Děj se odehrává částečně v Praze, ale z větší části ve Švýcarském Balttinu. Román je napsaný po první světové válce, ve které bylo využito rozmachu vědy a techniky k hromadnému ničení. Karel Čapek zde poukazuje na strach ze zneužití vědeckých vynálezů k válkám a k pokus světovlády. Vynálezce Prokop hledá svůj uloupený vynález Krakatit, aby zabránil katastrofě.
Hlavní postavy
Ing. Prokop – inteligentní, vystudoval vysokou školu a věnuje se chemii, střídavě aktivní a pasivní, bojuje za svou svobodu, miloval princeznu Wille, častá zěna názorů
Pan Tomeš – přítel Ing. Prokopa ze studií
Pan Carson – ředitl vojenské továrny
Princezna Willie – přítelkyně Ing. Prokopa
Jazyk
Kniha je psána spisovným jazykem, který je proložen nespisovnými výrazy, vulgarismy, technickými termíny a slangovými výrazy. V textu použil anglické, německé a francouzské fráze. Jazyk je bohatý a dokáže výborně přiblížit atmosféru děje. Dochází zde k prolínání časových rovin: nečekanémý projev snu, který volně přechází do skutečnosti.
Aktuálnost
Čapkovo dílo Krakatit bylo zfilmováno roku 1948. Již tato skutečnost potvrzuje aktuálnost díla. Čapek byl velmi ovlivněn válkou a sděloval čtenáři své obavy z rozvoje techniky, která může být zneužita proti lidem. Toto téma se týká i dnešní doby, protože se lidstvo neustále vyvyjí a mohou zde nastat stejné obavy jako měl Čapek ve své době. Román se tedy dá označit za nadčasový.
Názor
Toto dílo je napsáno tak, aby zapůsobilo na představivost čtenáře a proto poměrně snadné se vžít do děje. Konec románu je nejasný a proto mě nutil k zamyšlení. V této knize je velmi dobře znatelné jak přemýšlí lídé, kteří mají strach z techniky, o válce. Román se mi líbil, ale byl pro mě o trochu složitější k přečtení, než ostatní díla.